Angelčino království

Je 5.7.2006 okolo oběda... Na zahradě u paní a pana Bezuchy si hraju se sestřičkam a maminkou. Mamince už zbyly jen 3 děti (samé holčičky) ,protože chlapečky si nějací lidé odvezli v takovém čtyřkolovém jezdícím přístroji, který dělá hrozný rámus, když se nastartuje, ale já se ho nebojím! Mno, snad se mají dobře, najednou přijíždí další ten přístroj,(lidé tomu říkají auto). Hádáme pro koho si asi přijeli... Najednou z něho vystoupí taková pěkná holčička (nebo už asi slečna:-) ) s její maminkou. Šly se k nám na chvíli posadit na zahrádku, hrály si s námy a povídaly si s našimi náhradními lidskými rodiči. Potom mě lidská maminka vzala k tomu autu, dala mě do náručí té holčičce, ta se mnou nastoupila do auta a já pochopila, že dneska jsem na řadě já. Prvních 5 minutek se mi to líbilo a prozkoumávala jsem jim auto. Ale potom (asi1,5h.) jsem hrozně plakala, naříkala a volala jsem maminku. Ani na 1 sekundu sem nezavřela očíčka. Zjistila jsem, že ta príma holka se jmenuje Anetka, moc se mi to líbilo:-) a mně pořád říkala endží-asi je to moje nějaká přezdívka nebo tak něco. Když jsme přijeli domů, dostala jsem napapat-to už sem nekňučela, protože se mi to hodně líbilo..:-)První noc sem skoro nechtěla spinkat...pořát jsem myslela na sestřičky a přála jim ty samé páníky jako sem dostala já :-)

 Zase vás  budu informovat jak se mi daří...páááá vaše Angy